Tančící dům

Rohový skvost ve stylu Dekonstruktivismu

Tančící dům v Praze je nejznámější českou stavbou moderní architektury. Přestože je Praha proslulá svým krásným historickým centrem, které je plné úžasných památek a malých romantických uliček, moderní Tančící dům je díky svému netradičnímu architektonickému řešení oblíbeným cílem turistů a fotografů. Umístěním na břehu nejdelší české řeky Vltavy představuje Tančící dům hnutí dekonstruktivismu v postkomunistické éře v České republice.

Historie Tančícího domu se začala psát během druhé světové války. Na místě, kde dnes stojí Tančící dům, stával činžovní dům, který však byl za války nešťastnou náhodou zničen americkými leteckými bombami.

V době, kdy byla v Československu u moci komunistická strana, zůstalo místo desítky let prázdné, přestože bylo rozhodnuto, že zde bude postavena nová budova. Stalo se tak až v 90. letech, kdy poslední československý a první český prezident Václav Havel, který bydlel v sousedství, dal spolu se svým sousedem Vladem Miluničem věci do pohybu.

Dům byl navržen v roce 1992 a dokončen v roce 1996. Tedy sedm let po pádu komunismu v Československu a čtyři roky po rozdělení Československa na dva státy.

Plánů a nápadů, jak novou budovu postavit, bylo mnoho. Od počátku byly plány odvážné, originální a odlišné od všeho, co se v Praze stavělo předtím.

Architektem budovy je Čech chorvatského původu Vlado Milunič a Frank Gehry. Milunič chtěl specifickým dekonstruovaným tvarem, připomínajícím naklánění nebo pohyb budovy, metaforicky ilustrovat stěhování českého národa z komunistické minulosti. V současnosti je Tančící dům symbolem příchodu demokracie a svobody v 90. letech.

Dekonstruktivismus je směr postmoderní architektury a čerpá z fragmentace stavby. Stavby vyznačující se dekonstruktivismem postrádají symetrii, harmonii nebo kontinuitu a jejich povrch je obvykle deformovaný, jak je vidět na Tančícím domě.

Celý projekt Tančícího domu provázela kontroverze. Mnozí lidé tvrdili, že netradičně řešená stavba se nehodí ke zbytku města, které tvoří převážně secesní, gotické a barokní památky a budovy. Kontroverze byla také důvodem, proč byl projekt mnohokrát změněn a nakonec byl méně ambiciózní, než si první návrh kladl za cíl. Později Milunič prohlásil, že ho mrzí, že původní návrh nebyl naplněn. Podle původních představ měla být věž vyšší a krásnější. Současný návrh věže vznikl podle Miluniče jako "řešení obtížné situace".

Dům slouží jako kanceláře a konferenční centrum. Má také galerii, kde se konají různé výstavy, a restauraci, kterou mohou navštívit turisté. Nejzajímavějším místem uvnitř budovy je vyhlídková terasa na jejím vrcholu, která nabízí krásné panorama Prahy.

Budova je otevřena každý den od 10 do 22 hodin. Terasa s nádherným výhledem je přístupná přes Glass bar. Tančící dům se nachází v centru Prahy, doprava je proto jednoduchá a dostupná.

V těsné blízkosti Tančícího domu najdete i naše apartmány MN6 Luxury Suites.

Autor článku:

Kristian Smith